zeměpisné a počtářské sešity (1912-1916)

Sešity 6, 7, 8, 11, 12, 13, 14

Zatímco v díle Od kolébky ke hrobu Wölfli znovuvytváří minulost (tedy své dětství), v Zeměpisných a počtářských sešitech vynalézá budoucnost. Vysvětluje tu svému synovci Rudolfovi, jak má po strýcově smrti spravovat „Obří Stvoření Svatého Adolfa“. S podporou „Svatoadolfského kapitálu“ se má celá zeměkoule skoupit, urbanizovat a od pólu k pólu modernizovat. Zároveň má dojít i k přejmenování: Švýcarsko bude „Svatoadolfským lesem“, oceán „Svatoadolfským oceánem“, Afrika „Svatoadolfským Jihem“ a tak dále.
Po úspěšném získání Země má Rudolf na palubě „dopravního óbrtransaparátu“ vycestovat do vesmíru a i ten zkatalogizovat, přejmenovat a získat ho do vlastnictví. A jelikož obecně používaný číselný systém už přestal vyhovovat olbřímím dimenzím Wölfliho duševního světa, Wölfli ho rozšíří. Po kvadrilionu nyní následují ergón, eskón, téčkón, unitón, véčkón, dvojvéčkón, yksón, ypsylonón a tak dále. Novým nejvyšším číslem je Zorn neboli „hněv“.
Zároveň s expanzí do vesmíru roste „Svatoadolfský kapitál“. Jmění ve formě kapitálových výnosů je počítáno, spravováno a rozmnožováno až do doby daleko za rok 2000. Obrazy složené z čísel a partitur ztělesňují moc, rozsah a krásu Wölfliho světa. Zrod „Obřího Stvoření Svatého Adolfa“ vyvrcholil 23. července 1916, kdy Wölfli sám sebe jmenoval „Svatým Adolfem II“.

Vynálezy

Pořadí čísel